Na fb jsem četla report ze závodu Satanský Drtikol a řekla jsem si, že tu trasu musíme jet! Přece jenom jsme s Jírou už párkrát v Žihli byli a vždycky jsme si tu skvěle zajezdili, tak proč si neudělat jednu Bikeheart vyjíďku právě sem? S Martinem Lučanem ze SatanBikers MTB jsme si domluvili termín, kdy nás tudy provede a při domlouvání trasy mě jen trochu překvapilo, že to s jednou partou jeli 6 hodin…
V neděli ráno jsme se teda sešli na nádraží v Žihli – 4 hardtaily a 1 celopéro. Když si nás vyzvedl Martin, hodili jsme do batohu buřty a vyrazili jsme drandit. Vzali jsme to rovnou přes koleje, ehm… Martin to přejel, my jsme si to přenesli. Pak kousek do kopce, přes silnici, do kopce a na trail. Po krátkém popisu sjezdu jsme se jako ostřílení bikeři pustili dolů. Už jsme přece nějaký ty traily třeba pod Smrkem, na Krkavci nebo v Božkově jeli, tak jakýpa copa. Jenže tohle byla úplně jiná liga!!! Před zatáčkou, co vymýšlela Martinova holka, jsme z kola slezli a pěkně si to ťapkali dolů. V tu chvíli jsem začala trochu pochybovat o tom, že tenhle výlet byl bezva nápad. Vždyť se tu rozdrtíme! Jenže vycouvat z toho se mi taky nechtělo, tak jsme jeli dál. U báby jsme se vyfotili a zase se jelo. Naštěstí už to nebylo tak vostrý, tak se asi nám všem trochu ulevilo. Jen mi bylo záhadou, jak to, že si tak dávám a přitom jsme ujeli sotva 6 km?! Kličkovali jsme lesem sem, tam, nahoru dolů po pěšinkách mezi šutry i ze šutrů dolů až jsme dojeli k vysněnému místu – rybníku na vopejkání buřtů. Spíš teda bubuřtů, protože celá akce je strašidelná, takže i buřty.
Po bubuřtech jsme jeli doplnit tekutiny do Tisu u Blatna a po fakt pěkných trailech dojeli zpět k autu. Celkem jsme ujeli 24 km a nastoupali něco přes 500 m. Byla to zatím technicky i fyzicky nejnáročnější BH akce a je jasný, že abychom si to pořádně užili, musíme ještě něco v terénu potrénovat. Martin byl bezva průvodce, a tak si to během léta snad ještě zopáknem. Smekám před Satanama, kteří tu celou trasu namotali a starají se o ní. Stejně tak respekt před každým účastníkem Drtikolu. Je to fakt jinej level ježdění a nebýt téhle akce, myslela bych si, že ty pěšinky v lese jsou jenom pro kamzíky. A ono to jde sjíždět!
Mrkejte ještě na video, ať víte, o čem je řeč 😉
